1Hospodin řekl Mojžíšovi: Jdi k faraonovi, protože já jsem zatvrdil srdce jeho i srdce jeho otroků, abych ⌈před ním⌉ učinil tato svá znamení
2a abys mohl vyprávět svému synu a synu svého syna, jak jsem Egypťany znevažoval, a o mých znameních, která jsem mezi nimi učinil, abyste poznali, že já jsem Hospodin.
3Mojžíš a Áron přišli k faraonovi a řekli mu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Jak dlouho budeš odmítat se přede mnou pokořit? Propusť můj lid, ať mi slouží.
4Jestliže se však budeš zdráhat propustit můj lid, hle, zítra přivedu kobylky na tvé území.
5Přikryjí povrch země, takže nebude možno zemi ani spatřit. Sežerou zbytek, který vyvázl, který vám zůstal po krupobití, sežerou všechny stromy, které vám vyrážejí na poli.
6Také naplní tvé domy a domy všech tvých otroků, domy všech Egypťanů tak, jak to nezažili tvoji otcové ani otcové tvých otců od doby, kdy byli na zemi, až do tohoto dne. Potom se obrátil a odešel od faraona.
7Faraonovi otroci mu řekli: Jak dlouho nám ten člověk bude ostnem? Propusť ty lidi, ať slouží Hospodinu, svému Bohu. Což ještě nechápeš, že Egypt hyne?
8Mojžíš a Áron byli přivedeni zpět k faraonovi a on jim řekl: Jděte, služte Hospodinu, svému Bohu. Kdo všechno má jít?
9Mojžíš odpověděl: Půjdeme se svými mladými i starými; půjdeme se svými syny i dcerami, se svým bravem i skotem, protože máme svátek Hospodinův.
10Farao jim odpověděl: Hospodin bude s vámi tak, když vás propustím s vašimi dětmi. Prohlédněte, ⌈to jste si předsevzali zlou věc.⌉
11Ne tak! Jen jděte vy muži a služte Hospodinu. Vždyť o to jste usilovali! Nato je vyhnali od faraona.
12I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku nad egyptskou zemi kvůli kobylkám, aby přitáhly na egyptskou zemi a sežraly všechnu zemskou zeleň, všechno, co zůstalo po krupobití.
13Mojžíš tedy vztáhl svou hůl nad egyptskou zemi a Hospodin vedl východní vítr na zemi celý ten den a celou noc. Když nastalo ráno, východní vítr přinesl kobylky.
14Kobylky vytáhly na celou egyptskou zemi a usadily se na celém egyptském území. Bylo to hrozně tíživé. Před tím nebyla taková záplava kobylek jako tato, ani po ní už taková nebude.
15Pokryly povrch celé země, takže země ztemněla, a sežraly všechnu zemskou zeleň a všechno ovoce na stromech, které ⌈zbylo po⌉ krupobití. Nezůstalo nic zeleného na stromech a nic ze zeleně na poli v celé egyptské zemi.
16Farao rychle zavolal Mojžíše a Árona a řekl: Zhřešil jsem proti Hospodinu, vašemu Bohu, a proti vám!
17Proto sejměte prosím ještě tentokrát můj hřích a proste Hospodina, svého Boha, aby odvrátil ode mne aspoň toto umírání.
18Mojžíš odešel od faraona a naléhavě prosil Hospodina.
19A Hospodin změnil vítr na velmi silný západní vítr, odnesl kobylky a vehnal je do Rákosového moře. Na celém egyptském území nezůstala ani jediná kobylka.
20Ale Hospodin posilnil faraonovo srdce a on syny Izraele nepropustil.
21Hospodin pak řekl Mojžíšovi: Vztáhni ruku k nebi a nastane temnota v egyptské zemi, temnota, ⌈kterou lze cítit.⌉
22Mojžíš tedy vztáhl ruku k nebi a na tři dny nastala nejtemnější temnota v celé egyptské zemi.
23Neviděli jeden druhého a nikdo tři dny nevyšel ze svého místa, avšak všichni synové Izraele měli světlo ve svých sídlištích.
24Farao zavolal Mojžíše a řekl: Jděte, služte Hospodinu, pouze svůj brav a skot ponechejte zde. Také vaše děti půjdou s vámi.
25Mojžíš však odpověděl: Ty sám nám dáš s sebou oběti a zápaly, abychom je připravili Hospodinu, svému Bohu?
26I náš dobytek půjde s námi. Nezůstane tu ani pazneht, protože z toho vezmeme, abychom sloužili Hospodinu, svému Bohu. My nevíme, čím budeme sloužit Hospodinu, dokud tam nepřijdeme.
27Nato Hospodin posilnil faraonovo srdce a on je nechtěl propustit.
28Farao mu tedy řekl: Jdi ode mne! Dávej si pozor, abys už nespatřil mou tvář, protože v den, kdy spatříš mou tvář, zemřeš.
29Mojžíš odpověděl: Jak jsi řekl. Už více nespatřím tvou tvář.