1Mrtvé mouchy způsobí páchnutí a zakvasí mastičkářův olej. Trocha pomatenosti ⌈převáží nad⌉ moudrostí a ctí.
2Srdce moudrého je po jeho pravici, kdežto srdce hlupáka po jeho levici.
3I když jde blázen po cestě, chybí mu rozum. ⌈Každému říká, že je blázen.⌉
4Pokud proti tobě vzplane hněv vládce, ⌈neopouštěj své místo.⌉ Vždyť mírnost zastaví velké hříchy.
5Je zlo -- jak jsem viděl pod sluncem -- jakožto nedopatření, které pochází od panovníka.
6Pomatenost byla dosazena na mnohá vysoká místa, zatímco bohatí zůstávají v poníženosti.
7Viděl jsem otroky na koních a knížata chodit po zemi jako otroci.
8Kdo kope jámu, spadne do ní; kdo boří zeď, toho uštkne had.
9Kdo táhne kameny, ⌈může si jimi ublížit;⌉ kdo kácí stromy, je jimi ohrožen.
10Pokud by se ztupila sekera a on by nenabrousil ostří, musí zvýšit své úsilí. Moudrost má napomáhat k užitečnosti.
11Uštkne–li had, když není použito zaklínadlo, ⌈zaklínač z toho nemá užitek.⌉
12Slova moudrých úst přinášejí milost, kdežto rty hlupáka pohltí jej samého.
13Počátek slov jeho řeči je pomatenost, konec jeho řeči je zlá ztřeštěnost.
14Blázen množí slova. Člověk se nedozví, co se stane; ⌈kdo mu oznámí, co bude po něm?⌉
15Námaha hlupáků bude vyčerpávat toho, který nezjistil, kudy jít do města.
16Běda ti, země, bude–li tvým králem služebník a ⌈tvá knížata budou zrána hodovat.⌉
17Šťastná jsi, země, je–li tvým králem syn šlechticů a hodují–li tvá knížata v pravý čas kvůli posilnění a ne kvůli popíjení.
18Kvůli líným rukám se bude sesouvat krov a kvůli zahálení rukou bude dům prosakovat.
19Pro obveselení připravují jídlo a ⌈víno dá radost živým.⌉ ⌈Peníze pak dají na všechno odpověď.⌉
20Krále neproklínej ani ve své mysli a ani ve svých ložnicích neproklínej bohatého. Nebeské ptactvo totiž donese tu zprávu a okřídlenec vyzradí řeč.