1V té době mi Hospodin řekl: Vytesej si dvě kamenné desky, stejné jako ty první, a vystup ke mně na horu. Udělej si i dřevěnou truhlu.
2Napíši na ty desky slova, která byla na prvních deskách, jež jsi roztřískal, a vložíš je do truhly.
3Udělal jsem truhlu z akáciového dřeva a vytesal jsem dvě kamenné desky, stejné jako ty první. Vystoupil jsem na horu a ty dvě desky jsem vzal s sebou.
4On napsal na desky stejný ⌈zápis, jako ten první,⌉ Deset slov, která k vám Hospodin na hoře promluvil z ohně v den shromáždění. Pak mi je Hospodin dal.
5Vydal jsem se na cestu, sestoupil z hory a vložil jsem desky do truhly, kterou jsem udělal. Zůstaly tam, jak mi přikázal Hospodin.
6Synové Izraele vyrazili z Beerót–bene–jaakanu do Mósery. Tam zemřel Áron a byl tam pohřben. Jeho syn Eleazar sloužil jako kněz místo něj.
7Odtamtud vyrazili do Gudgódu a z Gudgódu do Jotbaty, do země potoků plných vody.
8V té době Hospodin oddělil kmen Léviho, aby nosili ⌈truhlu Hospodinovy smlouvy⌉, stáli před Hospodinem, sloužili mu a žehnali v jeho jménu, jak je tomu až dodnes.
9Proto neměl Lévi podíl a dědictví se svými bratry. Hospodin je jeho dědictvím, jak k němu promluvil Hospodin, tvůj Bůh.
10Já jsem zůstal na hoře jako poprvé čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Hospodin mě vyslyšel také tentokrát. Hospodin tě již nechtěl zničit.
11Hospodin mi řekl: Vstaň, ⌈jdi na odchodu⌉ před lidem. Ať vejdou a obsadí zemi, o které jsem přísahal jejich otcům, že jim ji dám.
12Nuže, Izraeli, co od tebe žádá Hospodin, tvůj Bůh? Jenom aby ses bál Hospodina, svého Boha, chodil po všech jeho cestách, miloval ho a sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší
13a zachovával Hospodinovy příkazy a jeho ustanovení, která ti dnes přikazuji, aby ti bylo dobře.
14Hle, Hospodinu, tvému Bohu, patří nebesa i nebesa nebes, země i všechno, co je na ní.
15Avšak jenom k tvým otcům Hospodin přilnul, zamiloval si je a vyvolil jejich potomstvo po nich, totiž vás, ze všech národů, jak je tomu dodnes.
16Obřežte proto předkožku svého srdce a nezatvrzujte již svou šíji.
17Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bohem bohů a Pánem pánů, Bohem velkým, mocným a hrozným, který ⌈nikomu nestraní⌉ a nepřijímá úplatek,
18zjednává právo sirotkovi a vdově, miluje příchozího a dává mu pokrm a oděv.
19Proto milujte příchozího, neboť jste byli příchozími v egyptské zemi.
20Hospodina, svého Boha, se boj, jemu služ, k němu přilni a v jeho jménu přísahej.
21On je tvá chvála, on je tvým Bohem, který ⌈pro tebe⌉ učinil tyto velké a hrůzu vzbuzující činy, které viděly tvé oči.
22V sedmdesáti lidech sestoupili tvoji otcové do Egypta, a teď tě Hospodin, tvůj Bůh, ⌈proměnil v takové množství,⌉ jako je hvězd na nebi.