1Sedmého měsíce, dvacátého prvního dne se stalo Hospodinovo slovo prostřednictvím proroka Agea:
2Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi, synu Šealtíelovu, a veleknězi Jóšuovi, synu Jósadakovu, i ostatku lidu:
3Kdo ⌈z vás,⌉ kteří jste zůstali, viděl tento dům v jeho první slávě? A jaký jej vidíte nyní? Není ve vašich očích jen pouhé nic?
4Nuže, posilni se, Zerubábeli, je Hospodinův výrok, posilni se, veleknězi Jóšuo, synu Jósadakův, posilni se, všechen lide země, je Hospodinův výrok, a jednejte, neboť já jsem s vámi, je výrok Hospodina zástupů,
5kvůli úmluvě, kterou jsem uzavřel s vámi, když jste vycházeli z Egypta. Můj duch stojí uprostřed vás, nebojte se.
6Neboť toto praví Hospodin zástupů: ⌈Ještě jednou zakrátko⌉ zatřesu nebem i zemí, mořem i souší.
7Zatřesu všemi národy, ⌈přijde to, po čem touží⌉ všechny národy, a naplním tento dům slávou, praví Hospodin zástupů.
8Mně patří stříbro, mně patří zlato, je výrok Hospodina zástupů.
9Větší bude budoucí sláva tohoto domu nežli první, praví Hospodin zástupů; na tomto místě ⌈způsobím pokoj,⌉ je výrok Hospodina zástupů.
10Dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce, ve druhém roce vlády Dareia stalo se Hospodinovo slovo k proroku Ageovi:
11Toto praví Hospodin zástupů: ⌈Zeptej se kněží na zákon⌉ slovy:
12Jestliže někdo vezme posvátné maso do okraje svého roucha a tím okrajem se dotkne chleba, vařeného jídla, vína, oleje či jakékoliv potravy, bude to svaté? Kněží odpověděli: Ne.
13Ageus se dále zeptal: Jestliže se ⌈někdo nečistý⌉ dotkne čehokoliv z toho, bude to nečisté? Kněží odpověděli: Bude to nečisté.
14Nato Ageus odpověděl: Takový je tento lid a takový je tento národ přede mnou, je Hospodinův výrok; takové jsou všechny skutky jejich rukou. Co tam obětují, je nečisté.
15Nuže přemýšlejte, ⌈jak tomu bylo před tímto dnem,⌉ dříve nežli byl položen kámen na kámen v Hospodinově chrámu:
16Tehdy, když někdo přišel k hromadě obilí o dvaceti mírách, vydala jen deset, když přišel k lisu, aby nabral padesát měr, vydal jen dvacet.
17Bil jsem vás obilnou rzí, snětí a krupobitím všechno dílo vašich rukou, ale ⌈neobrátili jste sei⌉ ke mně, je Hospodinův výrok.
18Přemýšlejte, jak tomu bylo ⌈před tímto dnem,⌉ před dvacátým čtvrtým dnem devátého měsíce, před dnem, kdy byly položeny základy Hospodinova chrámu. Přemýšlejte o tom.
19Což je ještě zrno v obilnici? A víno, fíkovník, granátovník ani olivovník nepřinesly plody. Od tohoto dne budu žehnat.
20I stalo se Hospodinovo slovo podruhé k Ageovi dvacátého čtvrtého dne toho měsíce:
21Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi: Zatřesu nebem i zemí.
22Převrátím trůny království, vyhladím sílu království národů, převrátím válečné vozy i jejich jezdce, klesnou koně i jejich jezdci, ⌈jeden mečem druhého.⌉
23V onen den, je výrok Hospodina zástupů, tě vezmu, můj otroku Zerubábeli, synu Šealtíelův -- je Hospodinův výrok -- a učiním tě pečetním prstenem, neboť tebe jsem vyvolil, je výrok Hospodina zástupů.