1Hospodinův hněv znovu vzplál proti Izraeli a podnítil proti nim Davida slovy: Jdi a spočítej ⌈Izrael a Judu.⌉
2Král řekl Jóabovi, veliteli vojska, který byl ⌈s ním:⌉ Projdi nyní všechny izraelské kmeny od Danu až po Beer–šebu a spočítej lid, ⌈ať vím, kolik je lidu.⌉
3Jóab králi řekl: Ať Hospodin, můj Bůh, přidá k lidu stokrát více než je tohoto a oči mého pána a krále to uvidí. Ale proč můj pán a král ⌈chce tuto věc?⌉
4Královo slovo však bylo ⌈vůči Jóabovi a vůči velitelům vojska pevné.⌉ A tak vyšel Jóab s veliteli vojska od krále spočítat ⌈izraelský lid.⌉
5Přešli Jordán a utábořili se u Aróeru, napravo od města, které je v gádském údolí, směrem k Jaezeru.
6Přišli do Gileádu, do země Tachtím–chodší. Přišli do Dan–jaanu a do okolí Sidónu.
7Přišli do pevnosti Týru, do všech chivejských a kenaanských měst; došli na jih Judska, do Beer–šeby.
8Prošli celou zemi a po devíti měsících a dvaceti dnech se vrátili do Jeruzaléma.
9Jóab udal králi počet sečteného lidu: V Izraeli bylo osm set tisíc bojovníků tasících meč, Judejců bylo pět set tisíc mužů.
10Avšak ⌈Davida trápilo svědomí⌉ potom, co sečetl lid. David řekl Hospodinu: Velmi jsem zhřešil tím, co jsem učinil. Nyní, Hospodine, odejmi, prosím, vinu svého otroka, neboť jsem jednal velice bláznivě.
11Když David ráno vstal, stalo se Hospodinovo slovo k proroku Gádovi, Davidovu vidoucímu:
12Jdi a promluv k Davidovi: Toto praví Hospodin: ⌈Předkládám ti⌉ tři věci. Vyber si jednu z nich, ⌈kterou ti mám udělat.⌉
13Gád přišel k Davidovi a oznámil mu to. Zeptal se ho: Má na tebe přijít sedm let hladu ve tvé zemi? Nebo budeš utíkat tři měsíce před svými protivníky, kteří tě budou pronásledovat? Nebo mají nastat tři dny moru ve tvé zemi? Nyní ⌈rozvaž a rozhodni,⌉ co mám odpovědět tomu, kdo mě poslal.
14David Gádovi odpověděl: ⌈Jsem ve veliké tísni.⌉ Kéž padneme do Hospodinovy ruky, neboť jeho slitování je velké. Jenom ať nepadnu do ruky člověka.
15Hospodin uvedl mor na Izrael, od toho rána až do určeného času, a z lidu od Danu až po Beer–šebu zemřelo sedmdesát tisíc mužů.
16Když anděl vztáhl svou ruku na Jeruzalém, aby ho ničil, Hospodin litoval zla a řekl andělu, který působil zkázu mezi lidem: Dost. Nyní odtáhni svou ruku. Hospodinův anděl byl u humna Aravny Jebúsejského.
17Když David uviděl anděla, který pobíjel lid, řekl Hospodinu: Hle, já jsem zhřešil, já jsem spáchal zlo. Ale tyto ovce, co provedly? Ať je tvá ruka proti mně a proti domu mého otce.
18V onen den přišel k Davidovi Gád a řekl mu: Jdi a postav Hospodinu oltář na humně Aravny Jebúsejského.
19David šel podle Gádova slova, jak Hospodin přikázal.
20Aravna vyhlédl a uviděl krále i jeho otroky, jak k němu přicházejí. Nato Aravna vyšel a poklonil se králi tváří k zemi.
21Pak se Aravna zeptal: Proč přišel můj pán a král ke svému otroku? David odpověděl: Abych od tebe koupil humno, postavil Hospodinu oltář a tak byla rána od lidu zadržena.
22Aravna řekl Davidovi: Ať si můj pán a král vezme a obětuje, co je ⌈mu libo.⌉ Pohleď, skot pro zápalnou oběť i smyky a ⌈dobytčí jha⌉ na dříví.
23Všechno toto ⌈dal Aravna králi.⌉ Potom Aravna králi řekl: Kéž si tě Hospodin, tvůj Bůh, oblíbí.
24Ale král řekl Aravnovi: Ne! Chci to od tebe koupit za kupní cenu. Nepřinesu Hospodinu, svému Bohu, zápalné oběti zadarmo. A David to humno a ten skot koupil za padesát šekelů stříbra.
25David tam postavil Hospodinu oltář a přinesl zápalné a pokojné oběti. Pak ⌈se Hospodin dal pohnout prosbami za zemi⌉ a rána byla od Izraele zadržena.