1David pověděl Hospodinu slova této písně v den, kdy jej Hospodin vysvobodil z ruky všech jeho nepřátel i z ruky Saulovy.
2Řekl: Hospodin je má skála a má tvrz, můj vysvoboditel.
3⌈Bůh je má skála,⌉ ⌈v něm mám útočiště;⌉ je můj štít a ⌈roh mé záchrany,⌉ můj nedobytný hrad a mé útočiště. Můj zachránce, zachraňuješ mě před násilím.
4⌈Volal jsem k Hospodinu, jenž je chvályhodný, a byl jsem zachráněn od svých nepřátel.⌉
5Příboje smrti mě obstoupily, poděsily mě proudy ničemníka.
6Ovinuly mě provazy podsvětí, potkaly mě léčky smrti.
7Ve své tísni jsem volal k Hospodinu, volal jsem ke svému Bohu. Ze svého chrámu uslyšel můj hlas, mé volání o pomoc proniklo k jeho uším.
8Země se zakymácela a zatřásla, zachvěly se základy nebes, zakymácely se, neboť vzplanul hněvem.
9Z chřípí mu vystupoval dým, z úst stravující oheň, řeřavé uhlí od něj vzplálo.
10Roztáhl nebesa a sestupoval, pod nohama hustou temnotu.
11Vsedl na cheruba a letěl, vznášel se na křídlech větru.
12Stánkem kolem sebe učinil temnotu, ⌈spoustu vody,⌉ hustá oblaka.
13Od záře před ním vzplálo řeřavé uhlí.
14Hospodin zahřměl z nebes, Nejvyšší vydal svůj hlas.
15Poslal šípy a rozptýlil je, blesky a přivedl je do zmatku.
16Ukázaly se mořské toky, byly odhaleny základy světa, Hospodinovou hrozbou, dýchnutím dechu jeho chřípí.
17Vztáhl ruku z výšiny, uchopil mě a vytrhl mě z mocných vod.
18Vysvobodil mě od mého mocného nepřítele, od těch, kdo mě nenáviděli, kdo byli silnější než já.
19Vyšli proti mně v den mé pohromy, Hospodin mi však byl oporou.
20Vyvedl mě do volnosti, vytrhl mě, neboť si mě oblíbil.
21Hospodin mi odplatil podle mé spravedlnosti, odměnil mě podle čistoty mých rukou.
22Vždyť jsem dbal na Hospodinovy cesty, ⌈nejednal jsem vůči svému Bohu ničemně.⌉
23Všechna jeho nařízení jsou přede mnou, od jeho ustanovení jsem se neodvrátil.
24Byl jsem před ním bezúhonný, měl jsem se na pozoru, ⌈abych se neprovinil.⌉
25Hospodin mi odplatil podle mé spravedlnosti, podle mé čistoty před jeho zrakem.
26⌈S věrným jednáš věrně,⌉ s bezúhonným člověkem bezúhonně,
27s čistým jednáš čistě, se zvráceným ⌈se pouštíš do boje.⌉
28Nuzný lid zachraňuješ, tvoje oči ⌈jsou proti povýšeným,⌉ snižuješ je.
29Ty jsi, Hospodine, mé světlo, Hospodin prozařuje mou temnotu.
30S tebou doženu loupežnou hordu, se svým Bohem přeskočím zeď.
31Bůh -- jeho cesta je bezúhonná, Hospodinova řeč je přečištěná, on je štítem všem, kteří v něm mají útočiště.
32Kdo je Bůh kromě Hospodina? Kdo je skálou kromě našeho Boha?
33Bůh ⌈je má mocná pevnost,⌉ mou cestu činí bezúhonnou.
34Činí mé nohy podobné laním, staví mě na má návrší.
35Učí mé ruce boji, ⌈aby moje paže napjaly⌉ bronzový luk.
36Dal jsi mi ⌈štít své záchrany,⌉ ⌈tvá pokora mě činí⌉ velkým.
37⌈Činíš pode mnou prostor pro mé kroky,⌉ kotníky se mi nepodvrtnou.
38Pronásledoval jsem své nepřátele, vyhladil jsem je, nepřestal jsem, dokud jsem s nimi neskoncoval.
39Skoncoval jsem s nimi, udolal jsem je, nepovstanou, padli mi pod nohy.
40Přepásal jsi mě udatností k boji, mé protivníky srazíš pode mne.
41Dals mi vidět záda mých nepřátel, těch, kdo mě nenávidí, zničil jsem je.
42Vyhlíželi pomoc, ale zachránce nebyl, volali k Hospodinu, ale neodpověděl jim.
43Rozdrtil jsem je jako prach země, rozmačkal jsem je a podupal jako bláto na ulicích.
44Vytrhl jsi mě ze sporů mého lidu, zachoval jsi mě jako vůdce národů, lid, který jsem neznal, mi sloužil.
45⌈Podlézali mi⌉ cizinci, jakmile uslyšeli, uposlechli mě.
46Cizinci zvadli, s třesením přišli ze svých pevností.
47Živ je Hospodin, požehnaná je má skála, vyvýšený je Bůh, ⌈skála mé záchrany,⌉
48Bůh, který mi dává pomstu, národy ⌈přivádí pode mě,⌉
49vyvádí mě od mých nepřátel. Nad mé protivníky jsi mě vyvýšil, od násilníka jsi mě vysvobodil.
50Proto ti, Hospodine, vzdám chválu mezi národy a budu opěvovat tvé jméno.
51⌈On je záchrannou věží svému králi,⌉ prokazuje milosrdenství svému pomazanému Davidovi a jeho potomstvu až navěky.