1Když David přešel kousek za vrchol, hle, šel mu vstříc Síba, služebník Mefíbóšetův, s osedlaným oslím spřežením a na něm bylo dvě stě chlebů, sto ⌈sušených hroznů,⌉ sto ⌈plodů letního ovoce⌉ a měch vína.
2Král se zeptal Síby: Na co to máš? Síba odpověděl: Osli jsou na jízdu pro královský dům, chléb a letní ovoce, aby mohli služebníci pojíst, a víno, aby se mohli napít unavení v pustině.
3Král se dále zeptal: A kde je syn tvého pána? Síba králi odpověděl: Právě pobývá v Jeruzalémě. Řekl si totiž: Dnes mi dům izraelský vrátí království mého otce.
4Král řekl Síbovi: Hle, tvé je všechno, co patřilo Mefíbóšetovi. Síba odpověděl: Klaním se. Kéž naleznu milost ve tvých očích, můj pane a králi.
5Když přišel král David k Bachurímu, právě odtamtud vycházel muž z čeledi domu Saulova jménem Šimeí, syn Gérův. Šel a přitom pronášel kletby.
6Házel kameny na Davida a na všechny otroky krále Davida, ačkoliv ⌈všechen lid⌉ a všichni hrdinové byli po jeho pravici i levici.
7Při proklínání Šimeí volal toto: Táhni, táhni, ⌈krvelačný ničemníku.⌉
8Hospodin ⌈ti odplatil⌉ za všechnu krev domu Saulova, na jehož místě kraluješ. Hospodin dal království do ruky tvého syna Abšalóma. Zde jsi ve svém trápení, protože jsi krvelačný člověk.
9Abíšaj, syn Serújin, řekl králi: Proč by měl tento ⌈mrtvý pes⌉ proklínat mého pána a krále? Půjdu a srazím mu hlavu.
10Král odpověděl: ⌈Co je vám do mě,⌉ synové Serújini? On proklíná, protože mu Hospodin řekl: Proklínej Davida, a kdo se může ptát: Proč to děláš?
11David řekl Abíšajovi a všem svým otrokům: Vždyť i můj syn, který vzešel z mého nitra, usiluje o můj život. Čím spíše tento Benjamínec. Nechte ho být, ať proklíná, když mu to řekl Hospodin.
12Snad Hospodin pohlédne na mé soužení a odplatí mi za jeho dnešní kletbu.
13David se svými muži šel dále svou cestou, zatímco Šimeí šel ⌈podél něj⌉ po svahu hory, stále proklínal a házel ⌈po něm⌉ kameny a hlínu.
14Král a všechen lid, který byl s ním, přišel vyčerpaný k Jordánu a tam si oddechli.
15Abšalóm i všechen lid, všichni Izraelci, přišli do Jeruzaléma; také Achítofel byl s ním.
16Stalo se, že když Davidův přítel Chúšaj Arkijský přišel k Abšalómovi, řekl Chúšaj Abšalómovi: ⌈Ať žije král,⌉ ať žije král!
17Abšalóm se zeptal Chúšaje: To je oddanost tvému příteli? Proč jsi nešel se svým přítelem?
18Chúšaj Abšalómovi odpověděl: Nikoli. Koho vyvolil Hospodin a tento lid, všichni Izraelci, ⌈s tím budu,⌉ s ním zůstanu.
19⌈Komu jinému bych⌉ měl sloužit? Cožpak ne jeho synu? Jako jsem sloužil tvému otci, tak budu sloužit tobě.
20Abšalóm řekl Achítofelovi: Poraďte se, co máme dělat.
21Achítofel Abšalómovi odpověděl: Vejdi ke konkubínám svého otce, které ponechal, aby pečovaly o dům. Když celý Izrael uslyší, že ses znelíbil svému otci, posilní se ruce všech, kteří jsou s tebou.
22Postavili Abšalómovi na střeše stan a Abšalóm vešel před očima celého Izraele ke konkubínám svého otce.
23⌈Rada, kterou dal Achítofel,⌉ bývala v oněch dnech, jako když se někdo doptává na Boží slovo. Tak byla vážena každá Achítofelova rada jak Davidem, tak i Abšalómem.