1V lidu se však také objevovali falešní proroci, jako i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou tajně zavádět zhoubná kacířství a Panovníka, který je vykoupil, budou zapírat. Tím na sebe uvedou rychlou záhubu.
2A mnozí budou následovat jejich bezuzdnosti a cesta pravdy bude kvůli nim v opovržení.
3Z hrabivosti budou z vás těžit podvodnými slovy. Ale jejich odsouzení odedávna nezahálí a jejich zhouba nespí.
4Neboť Bůh neušetřil ani anděly, kteří zhřešili, ale svrhl je do ⌈temných jeskyní⌉ Tartaru a vydal je, aby byli střeženi k soudu.
5Ani starý svět neušetřil, ale zachoval jen Noeho, hlasatele spravedlnosti, ⌈jednoho z osmi⌉, když uvedl potopu na svět bezbožných.
6Také města Sodomu a Gomoru obrátil v popel a odsoudil [k zániku] a tím dal varovný příklad budoucím bezbožníkům.
7Vysvobodil však spravedlivého Lota, sužovaného nezřízeným chováním bezuzdných lidí.
8Neboť ⌈tím, co viděl i slyšel⌉ ten spravedlivý, když mezi nimi bydlel, těmito bezzákonnými skutky mučil den za dnem svou spravedlivou duši.
9Pán umí vysvobozovat zbožné ze zkoušky, ale nespravedlivé zachovávat ⌈pro trest⌉ ke dni soudu;
10a to hlavně ty, kdo jdou za tělem v poskvrňující žádosti a pohrdají autoritou. Drzí opovážlivci, nebojí se tupit ⌈duchovní mocnosti⌉,
11když ani andělé, ačkoli jsou větší silou a mocí, nevynášejí proti nim [před Pánem] potupný soud.
12Tito však jako nerozumná zvířata, zrozená jako pouhá přírodní stvoření k lovení a zkáze, se rouhají tomu, co neznají; ve své záhubě také zahynou
13a dostane se jim [bezpráví jako] mzdy za bezpráví. Za rozkoš považují denní rozmařilost; jsou poskvrnou a hanbou, jak hýří ⌈ve svých klamech⌉, když s vámi hodují.
14Oči mají plné cizoložství a nenasytné hříchu; lákají neupevněné duše, srdce mají vycvičené v hrabivosti; jsou to děti prokletí.
15Opustili přímou cestu a zabloudili, dali se na cestu Balaáma, syna Bosorova, který ⌈dal přednost mzdě⌉ za nepravost,
16ale byl za svůj zlý čin pokárán. Němé tažné zvíře promluvilo lidským hlasem a zabránilo prorokovu šílenství.
17Tito lidé jsou prameny bez vody a mlhy hnané vichřicí; je pro ně [na věky] uchována mrákota tmy.
18Neboť honosně mluví slova marnosti a lákají v žádostech těla výstřednostmi ty, kdo sotva utíkají těm, kteří žijí v bludu.
19Slibují jim svobodu,ačkoli sami jsou otroky zkázy; vždyť čemu člověk podlehne, tím je zotročen.
20Jestliže totiž ti, kteří unikli poskvrnám světa poznáním [našeho] Pána a Zachránce Ježíše Krista, se znovu do nich zapletou a podlehnou jim, jsou jejich poslední věci horší než první.
21Bylo by pro ně lépe, kdyby nepoznali cestu spravedlnosti, než když ji poznali, a odvrátili se od svatého přikázání, které jim bylo předáno.
22Přihodilo se jim to, co říká toto pravdivé přísloví: Pes se vrátil k vlastnímu vývratku a umytá svině ⌈se opět válí v bahně⌉.