1Stalo se, že když David domluvil se Saulem, Jónatanova duše se spojila s duší Davidovou. Jónatan si ho zamiloval jako ⌈sebe sama.⌉
2Saul ho v onen den přijal do služby a nedovolil mu vrátit se do domu jeho otce.
3Jónatan uzavřel s Davidem smlouvu, protože ho miloval jako sám sebe.
4Pak si Jónatan svlékl roucho, které měl na sobě, a dal ho Davidovi. Dal mu také své odění, svůj meč i luk a svůj pás.
5David vytáhl, kamkoli ho Saul poslal, a všude měl úspěch. Proto ho Saul ustanovil nad bojovníky. To ⌈se líbilo všemu lidu i Saulovým otrokům.⌉
6Stalo se, že jak přicházeli, když se David vracel ⌈z boje proti Pelištejci,⌉ ženy ze všech izraelských měst vyšly vstříc králi Saulovi, aby zpívaly a tančily s tamburínami, s radostí a s triangly.
7Radující se ženy zpívaly: Saul pobil své tisíce a David své desetitisíce.
8Saul se velice rozzlobil a ⌈nelíbilo se mu to.⌉ Řekl: Davidovi přiřkly desetitisíce a mně přiřkly tisíce. Už mu chybí jen království.
9Od onoho dne Saul ⌈hleděl na Davida s podezřením.⌉
10Příštího dne se stalo, že Saula uchvátil zlý duch od Boha a choval se uvnitř paláce jako prorok. David hrál svou rukou na loutnu jako každý den. Saul měl v ruce kopí.
11Vtom Saul vrhl kopí, neboť si řekl: ⌈Přibodnu Davida ke stěně.⌉ David však před ním dvakrát uhnul.
12Saul se Davida bál, protože ⌈s ním byl Hospodin,⌉ kdežto od Saula odstoupil.
13Proto ho Saul od sebe odstranil a ustanovil ho velitelem nad tisícem, aby ⌈vycházel a vcházel před lidem.⌉
14Stalo se, že David měl ⌈na všech svých cestách⌉ úspěch a Hospodin byl s ním.
15Když Saul viděl, že má David velký úspěch, měl z něho strach.
16Celý Izrael i Juda však Davida miloval, protože ⌈před nimi vycházel a vcházel.⌉
17Saul řekl Davidovi: Zde je má starší dcera Mérab. Dám ti ji za ženu. Jenom ⌈buď mým bojovníkem⌉ a bojuj ⌈Hospodinovy boje.⌉ Saul si totiž řekl: Ať proti němu není moje ruka. Ať je proti němu ruka Pelištejců.
18David ale Saulovi odpověděl: Kdo jsem já a co je můj rod, čeleď mého otce v Izraeli, abych se stal královým zetěm?
19Tehdy, kdy měla být Saulova dcera Mérab dána Davidovi, se však stalo, že byla dána za ženu Adríelovi Mechólatskému.
20Pak se do Davida zamilovala Saulova dcera Míkal. Když to Saulovi oznámili, ⌈líbilo se mu to.⌉
21Saul řekl: Dám mu ji, stane se mu léčkou a bude proti němu ruka Pelištejců. Davidovi potom Saul řekl: Staň se dnes mým zetěm prostřednictvím druhé dcery.
22Svým otrokům Saul přikázal: Řekněte Davidovi potají toto: Podívej, král si tě oblíbil a všichni jeho otroci tě mají rádi. Staň se nyní královým zetěm.
23Saulovi otroci řekli tato slova Davidovi, ale David odpověděl: Připadá vám to snadné se stát královým zetěm? Vždyť já jsem chudý a bezvýznamný člověk.
24Saulovi otroci Saulovi oznámili: ⌈David odpověděl tak a tak.⌉
25Saul nato řekl: Povězte Davidovi toto: Král ⌈netouží po⌉ věnu, ale po stu předkožek Pelištejců, aby se pomstil na králových nepřátelích. Saul totiž zamýšlel nechat Davida padnout rukou Pelištejců.
26Jeho otroci oznámili tato slova Davidovi a Davidovi se to líbilo, že se stane královým zetěm. ⌈Nenaplnily se ani určené dny⌉
27a David vstal, vytáhl se svými muži a pobil ⌈dvě stě⌉ Pelištejců. David přinesl jejich předkožky a ⌈předložil je v plném počtu před krále,⌉ aby se stal královým zetěm. Saul mu pak dal svou dceru Míkal za ženu.
28Když viděl Saul a poznal, že Hospodin je s Davidem a Saulova dcera Míkal ho miluje,
29ještě více se Saul Davida bál a byl po všechen čas Davidovým nepřítelem.
30Pelištejští velitelé dále vycházeli do boje. Pokaždé, když vytáhli, David měl větší úspěch než všichni Saulovi otroci. Proto ⌈bylo jeho jméno velmi vážené.⌉