1I stalo se, když Šalomoun dostavěl Hospodinův dům, královský palác a ⌈všechno, co si Šalomoun přál a⌉ chtěl učinit,
2že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jako se mu ukázal v Gibeónu.
3Hospodin mu řekl: Vyslyšel jsem tvou modlitbu a tvou úpěnlivou prosbu, kterou jsi prosil přede mnou o smilování: Posvětil jsem tento dům, který jsi postavil, aby tam bylo mé jméno navěky. Mé oči a mé srdce tam budou po všechny dny.
4A co se tebe týče, jestliže budeš přede mnou chodit, jako chodil tvůj otec David s bezúhonným srdcem a v přímosti, budeš činit všechno, co jsem ti přikázal, a zachovávat má ustanovení a má nařízení,
5navěky upevním tvůj královský trůn nad Izraelem, jak jsem řekl tvému otci Davidovi: Nebude ti vyhlazen muž z izraelského trůnu.
6Jestliže se však vy a vaši synové ode mě odvrátíte, nebudete zachovávat mé příkazy a má ustanovení, která jsem vám předložil, ale půjdete a budete sloužit jiným bohům a klanět se jim,
7vyhladím Izrael z povrchu země, kterou jsem jim dal, a dům, který jsem posvětil pro své jméno, od sebe odvrhnu. Izrael se stane pořekadlem a posměškem mezi všemi národy
8a tento dům se stane sutinami. Každý, kdo bude procházet kolem něj, se zhrozí, podiví a zeptá se: Proč tohle Hospodin této zemi a tomuto domu provedl?
9A ⌈bude se⌉ odpovídat: Protože opustili Hospodina, svého Boha, který vyvedl jejich otce z egyptské země, chytili se jiných bohů, klaněli se jim a sloužili jim, proto na ně Hospodin přivedl všechno toto zlo.
10I stalo se po dvaceti letech, kdy Šalomoun stavěl oba domy, Hospodinův dům a královský palác,
11a týrský král Chíram dodával Šalomounovi cedrové a cypřišové dřevo i zlato, zcela podle jeho přání, že tehdy dal král Šalomoun Chíramovi dvacet měst na území Galileje.
12Nato Chíram vyjel z Týru podívat se na města, která mu Šalomoun dal, ale nelíbila se mu.
13Zeptal se: Co je to za města, která jsi mi dal, můj bratře? A nazval je zemí Kabúl, jak je tomu dodnes.
14Pak poslal Chíram králi sto dvacet talentů zlata.
15Toto ⌈bylo účelem⌉ nucených prací, které král Šalomoun uložil: Stavba Hospodinova domu a jeho domu, Miló, hradeb Jeruzaléma, Chasóru, Megida a Gezeru.
16(Faraon, egyptský král, totiž vytáhl a dobyl Gezer; spálil ho ohněm, Kenaance, kteří bydleli ve městě, zabil a dal ho věnem své dceři, Šalomounově ženě.)
17Šalomoun tedy postavil Gezer, Dolní Bét–chorón,
18Baalat a Támar v pustině v judské zemi,
19všechna města pro sklady, které patřily Šalomounovi, města pro vozbu, města pro koně a všechno, co si Šalomoun přál a co toužil postavit v Jeruzalémě, na Libanonu a na celém území jeho vlády.
20Všechen lid, který zbyl z Emorejců, Chetejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, z těch, kteří nebyli ze synů Izraele,
21jejich syny, kteří po nich v zemi zbyli, které synové Izraele nedokázali zasvětit zkáze, Šalomoun povolal, aby konali nucené práce, jak je tomu dodnes.
22Ale ze synů Izraele si Šalomoun nevzal otroky, protože oni byli bojovníky, jeho služebníky, jeho veliteli, jeho kapitány, veliteli jeho vozby a jeho jezdci.
23Toto byla ustanovená knížata, která byla nad Šalomounovou prací: Pět set padesát těch, kteří panovali nad lidem, který konal práci.
24Jakmile se faraonova dcera přestěhovala z Města Davidova do svého domu, který pro ni postavil, tehdy postavil Miló.
25Šalomoun přinášel třikrát za rok zápalné a pokojné oběti na oltáři, který postavil Hospodinu, a s nimi pálil před Hospodinem i kadidlo. Tak dokončil dům.
26Král Šalomoun si udělal loďstvo v Esjón–geberu, který je u Elótu na břehu Rákosového moře v edómské zemi.
27Chíram poslal s loďstvem své otroky, námořníky znalé moře, aby byli s otroky Šalomounovými.
28Připluli do Ofíru, vzali odtamtud čtyři sta dvacet talentů zlata a přivezli králi Šalomounovi.