1Král Šalomoun miloval vedle faraonovy dcery mnoho žen cizinek -- Moábky, Amónky, Edómky, Sidóňanky a Chetejky --
2z národů, o kterých Hospodin synům Izraele řekl: Nevcházejte k nim a ony ať nevcházejí k vám. Jistě by odvrátily vaše srdce k chození ⌈za svými bohy.⌉ K nim Šalomoun přilnul a miloval je.
3Měl sedm set žen, kněžen, a tři sta konkubín; a jeho ženy odvrátily jeho srdce.
4I stalo se v čase Šalomounova stáří, že jeho ženy odvrátily jeho srdce k chození za jinými bohy a jeho srdce nebylo cele s Hospodinem, jeho Bohem, jako bylo srdce jeho otce Davida.
5Šalomoun chodil za Aštoretou, bohyní Sidóňanů, a za Milkómem, ohavnou modlou Amónců.
6Šalomoun páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a nechodil cele za Hospodinem jako jeho otec David.
7Tehdy Šalomoun postavil na hoře, která je naproti Jeruzalému, návrší Kemóšovi, ohavné modle Moábců, a Molekovi, ohavné modle synů Amónových.
8Tak učinil pro všechny své ženy cizinky, které pálily kadidlo a obětovaly svým bohům.
9Hospodin se na Šalomouna rozhněval, protože se jeho srdce odvrátilo od Hospodina, Boha Izraele, který se mu dvakrát ukázal
10a dal mu ohledně této věci příkaz, aby nechodil za jinými bohy, ale on nezachoval to, co Hospodin přikázal.
11Hospodin Šalomounovi řekl: Protože ⌈se s tebou stalo toto⌉ a nezachoval jsi mou smlouvu ani má ustanovení, která jsem ti přikázal, jistě od tebe odtrhnu království a dám je tvému otrokovi.
12Avšak kvůli tvému otci Davidovi to neučiním za tvého života, odtrhnu je od tvého syna.
13Ovšem neodtrhnu celé království. Jeden kmen dám tvému synu kvůli svému otroku Davidovi a kvůli Jeruzalému, který jsem si vyvolil.
14Hospodin vzbudil Šalomounovi protivníka, Hadada Edómského. Byl z královského potomstva v Edómu.
15Stalo se totiž, když byl David v Edómu, že velitel armády Jóab vytáhl, aby pohřbil pobité, a zabil všechny mužského pohlaví v Edómu.
16Šest měsíců tam Jóab a celý Izrael zůstal, dokud nevyhladil všechny mužského pohlaví v Edómu.
17Hadad ⌈s některými edómskými muži, otroky svého otce,⌉ však utekl a šel do Egypta. Hadad byl ještě malý chlapec.
18Vystoupili z Midjánu a přišli do Páranu. Vzali s sebou z Páranu nějaké muže a šli do Egypta k faraonovi, egyptskému králi. Ten mu dal dům, určil mu pokrm a dal mu zemi.
19Hadad nalezl ve faraonových očích velkou milost, takže mu dal za ženu sestru své manželky, sestru královny Tachpenésy.
20Tachpenésina sestra mu porodila syna Genúbata a Tachpenésa ho vychovala ve faraonově domě. Genúbat pobýval ve faraonově domě spolu s faraonovými syny.
21Když se v Egyptě Hadad doslechl, že David ulehl se svými otci a že zemřel velitel armády Jóab, řekl Hadad faraonovi: Propusť mne, abych šel do své země.
22Faraon se ho zeptal: Co ti u mě chybí? Proč chceš jít do své země? Odpověděl: Nic. Jenom mě propusť.
23Bůh mu též vzbudil protivníka Rezóna, syna Eljádova, který utekl od svého pána Hadad–ezera, krále Sóby.
24Shromáždil k sobě muže a stal se velitelem loupežné hordy, když je David pobíjel. Šli do Damašku, pobývali v něm a kralovali v Damašku.
25Rezón byl protivníkem Izraele po všechny Šalomounovy dny a páchal zlo jako Hadad. Opovrhoval Izraelem a kraloval nad Aramem.
26Jarobeám, syn Nebatův, Efratejec ze Seredy -- jehož matka se jmenovala Serúa a byla vdova -- Šalomounův otrok, pozvedl ruku proti králi.
27Toto je způsob, jak pozvedl ruku proti králi: Šalomoun postavil Miló a uzavřel trhlinu města svého otce Davida.
28Ten Jarobeám byl udatný hrdina. Když Šalomoun viděl mládence, jak dělá svou práci, ustanovil ho nad vší nucenou prací domu Josefova.
29I stalo se v onen čas, že Jarobeám vyšel z Jeruzaléma a po cestě ho potkal prorok Achijáš Šíloský. Byl zahalen do nového pláště. Ti dva byli na poli sami.
30Achijáš uchopil nový plášť, který měl na sobě, a roztrhal ho na dvanáct kusů.
31Pak řekl Jarobeámovi: Vezmi si deset kusů, neboť ⌈toto praví Hospodin,⌉ Bůh Izraele: Hle, odtrhnu království od Šalomouna a deset kmenů dám tobě.
32Jeden kmen bude mít on kvůli mému otroku Davidovi a kvůli Jeruzalému, městu, které jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů.
33To proto, že mě opustili a klaněli se Aštoretě, bohyni Sidóňanů, a Kemóšovi, bohu Moábců, a Milkómovi, bohu synů Amónových, a nechodili po mých cestách a nečinili to, co je správné v mých očích, má ustanovení a má nařízení, jako jeho otec David.
34Nevezmu však od něj celé království, ⌈protože jsem ho určil za předáka⌉ po všechny dny jeho života kvůli svému otroku Davidovi, kterého jsem vyvolil a který zachoval mé příkazy a má ustanovení.
35Vezmu království od jeho syna a dám ho tobě -- deset kmenů.
36Jeho synovi dám jeden kmen, aby můj otrok David měl po všechny dny lampu přede mnou v Jeruzalémě, městě, které jsem si vyvolil, aby tam bylo mé jméno.
37Tebe vezmu, abys kraloval nad vším, po čem toužíš, a budeš králem nad Izraelem.
38Jestliže uposlechneš vše, co ti přikazuji, budeš chodit po mých cestách, činit to, co je správné v mých očích, a zachovávat má ustanovení a mé příkazy, jak to činil můj otrok David, budu s tebou, postavím ti trvalý dům, jako jsem postavil Davidovi, a dám ti Izrael.
39Pokořím sice Davidovo potomstvo kvůli ⌈tomu, co spáchal,⌉ avšak ne napořád.
40Šalomoun chtěl Jarobeáma usmrtit. Jarobeám ale vstal, utekl do Egypta k egyptskému králi Šíšakovi a zůstal v Egyptě až do Šalomounovy smrti.
41Ostatní ⌈Šalomounovy činy,⌉ všechny věci, které činil, i jeho moudrost, jsou zapsány v knize ⌈Šalomounových letopisů.⌉
42Doba, po kterou Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem, byla čtyřicet let.
43Pak Šalomoun ulehl se svými otci a byl pohřben v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Rechabeám.