1Žalm písně, při posvěcení domu Davidova. Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.
2Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.
3Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu.
4Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.
5Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.
6I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.
7Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.
8I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:
9Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?
10Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.
11I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím.
12Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu.